Jednoho dne jsme se rozhodli, že náš první kocourek Tomášek je doma stále sám a jistě smutný, tak že mu pořídíme kamaráda.
U manželčiny babičky jsme si vyhlídli tohle nemluvně, zatím ještě poloslepé.
Musí ještě povyrůst.
"Mamííííí!!! Ty jsi moje máma?"
"Hm, asi ne..."
"Co? Že se budu stěhovat od maminky?"
"Tady s těmahle divnejma?"
"No, není to sice mámino mlíčko, ale dobře. Ukecali jste mě!"
Kocourek dostal jméno Flíček a za nějakou dobu už cestoval do nového domova.
Byla to dlouhá cesta, přes celou ČR.
Po příjezdu Tomášek koukal zpočátku udiveně a moc se mu nelíbilo muset se o vše dělit s novým bráškou. (vidíte ten výhružně naježený ocásek? :-) )
Ale nakonec si plácli tlapkama a stali se z nich nerozluční kamarádi.
"Ach ne, už prosím dost té popularity, vždyť se budu stydět!"
"Ach, tak tady bude teď můj nový domov? Co mě tu asi čeká?"
Žádné komentáře:
Okomentovat