úterý 28. února 2017

Tom 3

"Včera se tu roztahoval můj mladší bráška Flíček, ale slíbil že si můžu také napsat svůj blog."


"Říkají mi Tom a jsem velký a moudrý kocour. Flíček si myslí že jsem strašpytel, ale to na něj jen hraju!"

"Tady na skříni se mi líbí, nikdo mě tu neruší když přemýšlím nebo medituji."

"Chrrr chrrr chrrr...."

"Chrrr chrrr chrrr...."

"Co? Ale né, nespím! Jak jste na to přišli?"

"Den začínám vždy hatha-jógou."

"K večeru monitoruji provoz na netu."

"Myslí si že spím, ale já bedlivě sleduji každý paket. Zkrátka to tu všechno vedu."

"Pravidelně sledují i veřejnou dopravu."

"Hlavně zda .... co? Co to šustí?"

"To je ... můra? ... Můra! ... Můra! Můra-můra-můra-můra-můra-můra-můra!!!!"

"Tak, je čas obrousit drápky...."

"...a jít si procvičit ještě nějaké to vzpírání."

pondělí 27. února 2017

Flíček 3

"Ahoj, tak to jsem já, Flíček, a jsem kocour. Teda spíš ještě kocourek."


"I když nevím proč mi dali takové hloupé jméno. Připadám vám snad jako nějaký flek?"

"Prý mě přinesl čáp v téhle krabici. Ale heleďte já myslím že je to blbost. Každý přece ví, že kočičky nosí Velký Ptakožrout."

"V mém bytě tu bydlí ještě Velký, Velká, Malý a Malá. A ještě nevlastní bráška Tom."

"Ale ten je strašný strašpytel a popleta."

"Minule jsme jeli na výlet k Velké-Velké. Tomáš celou cestu brečel jak kotě a já jako správný hrdina ani nepípnul."

"Ale jinak ho mám rád. Je to můj velký hodný brácha, který se o mě dobře stará."

"Ale i s Malým a Malou si užívám. Je psina, jak se Malý vzteká, když mu zalehnu klávesnici."

"Tak se pak přestěhuju na monitor, kde to hezky hřeje na bříško. A koukám co se kde děje."

"Minule Velký fotil bazmek na monitoru, který vyráběl, a já byl pro něj jen 'dekorace'. Tím se mě teda dotknul! A ještě mi k nosu strčil páchnoucí věc, prý jako referenci."

"Můj oblíbený sport je horolezectví. Velký se stále děsí, kdy mu spadnu na hlavu."

"Mám tu i jiné výškové překážkové dráhy."

"Ale nejlepší jsou hry s Tomáškem na schovávanou a honěnou. I když já stejně vždy vím, že na mě čeká za prvními dveřmi, aby na mě bafnul."

"Tak je čas se zas uložit, už toho mám dost. Postel Malého je dobrá schovávačka, zas bude řádit až mě tu objeví. Až budete odcházet tak prosím zhasněte, díky."

Praha dnes

Cestou do práce jsem se dnes prošel přes Prahu.

Park v Letenských sadech. Jarní sluníčko už nakukuje skrze stromy.


Cesta přes park.

Mladý pár v parku praktikoval jóginskou ásanu Pozdrav slunci. Za rok se k nim jistě přidá i obsah kočárku.

Trubkovitá podivnost v Letenských sadech.

Hanavský pavilon

Mosty na Vltavě

Důkladný plot zahrady Kramářovy vily, sídlo premiérů.

Mánesův most, nepatřící Mánesovi

Přes můj původní omyl, že si dělníci zde nechali nějaký chátrající materiál, je tohle Palachův pomník, pochodně matky a syna. ... Jsem rád, že umění nerozumím. Nerozhodný

Pražský hrad i Katedrála svatého Víta stojí stále na svých místech.

Brána nazývající se "ta druhá brána co není Prašná brána a není tak slavná přestože vypadá úplně stejně", neboli Staroměstská mostecká věž.

Na Karlově mostě fakt žádná konvalinka neroste. Ale roste tam turistický ruch.

Turisté obdivovali pražské hrady a zámky.

A selfovali se kdekoliv před čímkoliv, možná i před rozjetou tramvají.

Rackové kritizující naše kulturní památky.

Ale i rackové meditující.

Parník povltavský, rychlá říční doprava.

Pražský hrad s pózujícím letounem.

Medvídek se vydal na procházku.

Triga Národního divadla v zářivé barvě měděnky.

Praha černobílá