V roce 1999 jsme se s rodinou vydali za zvířátky do ZOO Zlín.
Žirafy se pasou.
Tuleň se tulí. Vypadá že buď přemýšlí, nebo je mu šíleně blbě.
Tučňák tuční po hladině zelené křišťálové vody.
Šel pštros s pštrosicí a pštrosáčaty, ale někde je nechal a tak zůstal sám.
Páv s ocasem zaparkovaným v standby módu.
Kompaktní sada papoušků Arara.rar
Osel zkamenělý v jakési zvláštní tvrdohlavé pozici. Je to osel.
Orel stepní. V současnosti adaptovaný na orla zahradního.
Nosorožci strkající své nosorohy do betonu.
PC Lama.
Kámoš. Ale také PC lama.
Labutě černé, neboli komínové.
Koza černá, alias Máma.
Kůzle černé, alias Ten malý neposeda.
Kůň bílý, domácí neboli nepřevalský.
Koza horská. Toho času přechodně pobytem v nížině u tety Mámy.
Husa bílá, domácí, syčivá.
Husa divoká. Na divokost poukazuje i tendence utíkat ze záběru a narážet zobákem do fotorámečku.
Husa šedá, usínací. Chybějící vývojový mezičlánek mezi husou divokou a domácí.
A ještě nějaká jiná husa. Podle výrazu viděla strašidlo. Ale byl jsem tam jen já, tak teda fakt nevím.
Ema. Destinová. Neboli hromádka dobře uleželého kompostu na stojánku.
Daněk. Wabi. Orosený na kolejích.
Žádné komentáře:
Okomentovat