Přírodě kolem rodného Lanžhota se říká Podluží, protože leží na dolním toku řek Dyje a Moravy. Pro tuto krajinu bývalo odpradávna typické, že se každý rok vylila Morava ze svých břehů a zaplavila celou krajinu. To bylo velmi blahodárné pro krajinu a proto zde rostly krásné bohaté podlužní lesy a půda zde byla vždy velmi úrodná. Pro hlínu na zahrádku se vždy jezdilo na "Liščí kopec", kde byla půda úplně černá a velmi výživná.
Se záplavami neměl nikdo problémy, protože se s tím běžně počítalo. Lanžhot leží na kopci, silnice, ale i polní cesty, bývaly vyvýšené a tak i během záplav běžel veškerý provoz nepřerušeně. Jen malé mínus to mělo - vždy tam byla kvanta komárů.
Pak ale kolem roku 1988 přišla dost velká rána - regulace toku řeky Moravy. Skončily každoroční záplavy, krajina začala usychat a luhy umírat (i komáři vymizeli). Následující fotky jsou z roku 2000, kdy z luhů zbylo už jen několik ostrůvků podél zbytkových vodních ramen.
Ropné těžební věže - těch bylo vždy kolem Lanžhota rozseto hromady. Neustále se pravidelně kývaly nahoru a dolů.
Slon :-) (nebo mamut?)
Najdi žabku! :-)
Kyjovka, tekoucí pod Lanžhotem.
Žádné komentáře:
Okomentovat